Jak stratifikovat semena masožravých rostlin
Semena určitých druhů masožravých rostlin musí pro započetí klíčení projít stratifikací. Stratifikace vychází z přírodních podmínek, kde pomáhá řídit správné načasování klíčení ve správném období.
Většinu semen masožravých rostlin, které se vyskytují v tropických a subtropických částech světa, není nutné stratifikovat. Mezi tyto druhy se řadí druhy bublinatky (Utricularia), Heliamphora, láčkovky (Nepenthes), láčkovice (Cephalotus follicularis), subtropické, trpasličí, pralesní rosnatky (Drosera), mexické tučnice a tučnice s jednotvarou listovou růžicí (Pinguicula).
Stratifikace chladem
Stratifikace chladem je nejběžnější metoda, se kterou se lze u semen setkat. Tento druh stratifikace se provádí u semen rostlin, které se vyskytují v mírném podnebném pásmu a prochází zimou. Mechanismus slouží k tomu, aby semena nezačala klíčit na podzim, ale počkala do jara. Stratifikace chladem je potřeba provádět u druhů jako mucholapka (Dionaea muscipula), špirlice (Sarracenia), temperátní rosnatky (Drosera), temperátní tučnice (Pinguicula). Čerstvá semena někdy klíčí dobře i bez této přípravy (zejména mucholapky), ale obecně semena, která neprošla chladem, klíčí zdlouhavě a v průběhu celého roku. Některá semena nevyklíčí nikdy.
Metody stratifikace chladem
Stratifikace v lednici
První, bezproblémovou variantou, je umístění semen na vlhký papírový ubrousek, který se uzavře do zip sáčku a sáček umístíme do lednice. Semena nesmí během stratifikace vyschnout a uzavřený zip sáček zajistí stálé klima bez vysychání. Semena takto necháme v lednici 1-2 měsíce (podle druhu) a následně můžeme semena vysít na povrch substrátu. Toto provedení je vhodnější pro větší semena. Drobná semena se mohou následně z vlhkého ubrousku špatně nabírat a přesunout je na substrát může být náročná činnost.
Druhou variantou je vysetí semen na vlhký substrát (např. v květináči). Substrát se semeny následně umístíme do lednice a necháme ho zde po požadovanou dobu. U této metody je narozdíl od předchozí varianty riziko vzniku plísní. Je opět nutné dbát na to, aby substrát během celé doby nevyschl. Tato metoda je vhodná i pro velmi jemná semena, protože se po jejím ukončení jen květináč přesune na stanoviště a není nutné semena přendávat.
Přirozená stratifikace ve venkovním prostředí
Stratifikaci lze provést i přirozeně. Semena vysejeme na substrát v květináči / do rašeliniště a necháme přírodu, aby se o stratifikaci postarala. Semena takto necháme celou zimu venku a až přijde jejich čas, začnou klíčit. Substrát musí být stále vlhký.
Stratifikace teplem
Tato stratifikace je nutná u semen rostlin, které v přirozeném prostředí prochází požáry. Požáry zničí okolní vegetaci a semena následně začnou klíčit a využijí nově vzniklé volné místo. Tyto rostliny pochází převážné z Austrálie a v malé míře z Afriky. Jedná se o druhy Byblis a hlíznaté rosnatky (Drosera). Narozdíl od semen zimujících druhů jsou tato semena méně ochotná klíčit a bez přípravy většinou nevyklíčí žádná semena (vyjma nejsnáze pěstovatelných druhů jako např. Drosera peltata).
Metody stratifikace teplem
Přirozená stratifikace
Riziková metoda, která spočívá v zapálení hořlavého materiálu na povrchu substrátu. Poslouží k tomu dobře suché listí, chvojí, sláma. Semena se nesmí dostat do přímého ohně, protože by došlo k jejich shoření. Následně je vhodné květináč zalít vodou shora, aby se produkty hoření dostaly do substrátu.
Zalévání výluhem ze spáleného materiálu
Toto je méně nebezpečná metoda, i když s vyšším rizikem nezdaru. Hořlavý materiál si spálíme mimo semena a následně pouze semena zalijeme tímto výluhem. Alternativou je vytvoření „požáru“ v uzavřené nádobě mimo substrát. Cílem je, aby kouř byl v kontaktu se semeny, ale nedošlo k zapálení semen.
„Stratifikace“ kyselinou giberelovou (GA3)
Tato „stratifikace“ lze použít na libovolná semena, která je potřeba povzbudit ke klíčení. Je možné ji použít jak místo stratifikace chladem, tak hlavně stratifikace teplem, kde nám velmi usnadní práci (kdo by chtěl dobrovolně zapalovat květináč se semeny). Lze touto kyselinou povzbudit i obtížně klíčitelná semena, jako semena trpasličích rosnatek (Drosera), Rodiduly, Rosnolistu, některých bublinatek.
GA3 kyselinu seženeme ve formě prášku, který rozpustíme v minimálně 70% alkoholu a zředíme destilovanou / deionizovanou vodou na požadovanou koncentraci. Alternativou jsou napuštěné papírky, které se nechají vylouhovat ve vodě.
Semena se v roztoku nechají 24 hodin a následně se vysejí na substrát.
Tabulka hodnot podle jednotlivých druhů
| Výsledná koncentrace | Množství GA3 | Množství vody | Druhy |
| 1000 ppm | 10 mg | 10 ml | Byblis |
| 500 ppm | 10 mg | 20 ml | Rodidula, hlíznaté rosnatky |
| 250 ppm | 10 mg | 40 ml | Většina rosnatek |
| 100 ppm | 10 mg | 100 ml | Genlisea, Utricularia, tučnice |
U stratifikace teplem a použití GA3 kyseliny je nutné dbát zvýšené opatrnosti. V případě kyseliny se jedná o chemickou látku, která může být při požití zdraví škodlivá a v případě stratifikace teplem si bydlení určitě nikdo zapálit nechce.