Škůdci masožravých rostlin
Masožravé rostliny jsou napadány řadou škůdců. Nejběžnější škůdci masožravých rostlin, jejich projevy a jak s nimi bojovat je uvedeno níže v textu.
Vždy je vhodné vyzkoušet koncentraci chemických postřiků na jedné rostlině. Pokud rostlině postřik neublíží, může se následně provést postřik na všechny napadené rostliny.
Mšice
Mšice jsou jedny z velmi častých škůdců, které můžete najít na svých masožravých rostlinách. Mšice nejčastěji napadají nové, vyrůstající, mladé listy. Rostoucí listy se důsledkem sání mšic deformují.
Proti mšicím lze použít mechanické odstraňování, které se dá použít v začátcích, kdy je mšic ještě málo. Další možností je použít chemické ošetření. Vhodným přípravkem je například běžně dostupný Fast K nebo Mospilan 20SP. Pro méně citlivé druhy lze použít dávkování z návodu. Pro citlivější druhy je nutné koncentraci snížit. Poslední možností jsou biologické zbraně, jako parazitické vosičky nebo draví roztoči. Výhodou je, že nezatěžují rostliny, účinnost ale není vždy tak spolehlivá jako u chemických postřiků.
Saví roztoči
Saví roztoči jsou také velmi častým druhem škůdců. Saví roztoči se projevují několika znaky. Prvním ze znaků jsou bílé tečky na uschlých černých pastech. Dalším znakem, u mucholapek, jsou bílé tečky na vnějších stranách pastí. U špirlic dochází k deformacím nových pastí, případně pasti předčasně odumírají, podobně tomu je i u láčkovek. Obecně všechny rostliny po napadení znatelně zpomalují růst.
Proti savým roztočům lze použít chemické ošetření. Vhodným přípravkem je například Floramite, Omnite nebo Vermitec. Pro méně citlivé druhy lze použít dávkování z návodu. Pro citlivější druhy je nutné koncentraci snížit. Další možností je opět biologické ošetření dravými roztoči.
Smutnice
Dalším častým druhem škůdců jsou smutnice. Jsou to drobné mušky, které přímo rostlinám nevadí. Problémem je, že nakladou larvy do substrátu, které následně napadají kořenový systém rostlin. Nejvýraznějším znakem napadení jsou stopy od slizu v substrátu, který za sebou nechává larva. Někdy lze larvu při prohledání substrátu najít. Jsou to průhledné larvy s „černým červem“ uvnitř těla. Rostliny při napadení nerostou tak vitálně, jako dříve, protože přichází o kořeny.
Proti smutnicím lze použít chemické ošetření. Vhodným přípravkem je například Mospilan 20SP. Další možností je biologické ošetření parazitickými hlísticemi. Poslední možností jsou návnady, kdy se zahrabe brambor do substrátu. Návnadu je nutné kontrolovat. Létající mušky se dají preventivně odchytávat na lepové desky.
Padlí
Padlí je parazitické houbovité onemocnění, které napadá všechny nadzemní části rostliny. Onemocnění nejčastěji nalezneme na listech rostlin. Zasaženou rostlinu nejlépe poznáte podle tmavých skvrn pokrytých jemným chmýřím. Bílý povlak připomíná plíseň.
Padlí je velmi odolné onemocnění a je nutné postřik provádět vícekrát. Postřik působí preventivně, takže je vhodné napadené části rostlin ustřihnout. Proti padlí je mnoho přípravků, dobrou zkušenost mám s přípravkem TALENT v koncentraci pro okrasné rostliny.
Další možností je přírodní postřik připravený z přesličky. 2 g sušené přesličky se zalijí 1 l vroucí vody a nechá se bylina louhovat 24 hodin. Postřik je dobré aplikovat 2x – 6x každých 7 dní.
Puklice
Puklice jsou saví škůdci, kteří napadají nejčastěji špirlice, méně často například Heliaphory. Napadají všechny nadzemní části rostlin a nejradši mají starší pasti. Napadené rostliny postupně chřadnou a předčasně jim odumírají pasti. Pracnější a méně účinnou variantou likvidace je mechanické odstraňování jedinců. Nevýhodou je, že stačí přehlédnout jednu puklici v záhybu rostliny a brzy máte opět celou rostlinu plnou puklic.
Účinnější variantou je chemický postřik Karate Zeon v koncentraci pro pokojové rostliny. Puklice mají ochranný film, který je chrání proti účinkům postřiků a je nutné do roztoku přidat smáčedlo, mycí prostředek na nádobí (jar atp.), v koncentraci 2-3 kapky na 1 litr roztoku. Postřik je vhodné po 14 dnech opakovat.
Další škůdci budou brzy doplněni.